Dlouhý a těžký turnaj v Chotěboři

V desetitisícové Chotěboři jsme odehráli celodenní turnaj pro kategorii U12, kterého se zúčastnili jak týmy hrající krajské přebory, tak žákovskou ligu. V sychravém počasí odehrál každý účastník osm zápasů po dvaceti minutách a týmy nehrající žákovskou ligu mohli postavit tři hráče r. 2005. Tahle vyjímka nám do karet zrovna moc nehrála, ale na druhou stranu jsme byli kompletní a tak jsem byl zvědav na naše výkony. První utkání turnaje jsme s domácí Chotěboří odehráli na rozbahněném tréninkovém hřišti (zbytek turnaje se odehrál na UMT). Výkon byl docela slibný, byli jsme o chlup fotbalovější, ale prohráli 0:2. To je naše klasika. Ve vyrovnaných utkáních, která bychom mohli vyhrát, dostaneme z každé vážnější situace před naší brankou gól, protože bráníme laxně a vyrovnané zápasy prohráváme. Ve druhém utkání jsme s velkým štěstím uhráli remízu s výborným Hlinskem. Soupeř hrál lépe, rychleji, nastřelil asi tři tyče a jedna střela se odrazila od břevna na brankovou čáru. Dále následovala tři utkání proti účastníkům žákovské ligy Čáslavy, Pardubicím a Vysokému Mýtu. V ani jednom utkání jsme na soupeře nestačili, zaostávali jsme ve všech individuálních dovednostech, nevytvořili jsme si ani jednu pořádnou šanci a prohráli 1:3, 0:4 a 0:6. Někteří se vymlouvali na tvrdý míč, špatně zvolené rozestavení, taktiku a tak dále. V jednom utkání jsem tedy změnil rozestavení z 2-3-2 na 3-3-1, i když jsem věděl, že to stejně žádnou změnu nepřinese, ale kluci snad alespoň pochopili, že rozestavení není tak důležité, důležitější jsou dovednosti a snaha na hřišti. Taktiku můžete mít jakou chcete, jenomže pokud je na tom soupeř dovednostně lépe, stejně vás přehraje. V dalších utkáních jsme už na tak silné soupeře nenarazili a hra vypadala lépe. V utkání proti výběru Hradce Králové, ve kterém hradečtí zvítězili 3:2, jsme měli mírnou převahu. Góly jsme si opět dali „sami“ po chybách v rozehrávce a ke konci utkání jsme pár šancí na vyrovnání neproměnili. Škoda….. Sedmé utkání proti Řepínu bylo herně dobré, ovšem výsledkově nám opět nevyšlo a skončilo 0:0. Celé utkání jsme byli nastěhovaní před soupeřovou brankou, jenže ne a ne vstřelit gól. Závěrečné utkání turnaje proti ligovým Vítkovicím skončilo také remízou. Dvakrát jsme vedli, soupeř dvakrát vyrovnal. Kluci odehráli výborné utkání, ve kterém byl soupeř dovednostně o kousek šikovnější, ale podařilo se nám vstřelit dva krásné góly a remízku jsme si zasloužili.V tabulce turnaje jsme skončili na předposledním místě. Týmy hrající žákovskou ligu už jsou jinde, taková je realita, s ostatními jsme odehráli vyrovnaná utkání. Dlouhodobě máme velkou rezervu v chování. Někteří si vzájemně nadávají, své chyby svádí na druhé, odmlouvají. Pokud se to bude opakovat, hráče s takovým chováním nebudeme nominovat na turnaje. Všichni bychom chtěli, aby si děti fotbal užily a ne aby jezdily z tunajů nebo tréninků otrávení.           

Hráli: Farkašovský, Čermák, Čistecký, Matoušek, Mates, Viták, Hýča S., Hýča T., Sobotka, Nydrle a Pokorný.