COSTA krajský pohár v Lázních Bělohrad
Další kolo Costa krajského poháru jsme odehráli v areálu Bažantice v Lázních Bělohrad a opět na nás čekali tři soupeři. Jedno utkání bylo hráno na 2x15 min.
První utkání jsme odehráli se Sokolem Jičíněves. Po celou dobu utkání jsme měli herní převahu, kterou jsme zúročili šesti vstřelenými brankami. Druhé utkání proti Bělohradu už bylo mnohem těžší. Soupeř na nás nasadil těžký kalibr v podobě dvou starších a šikovných blondýnek a i zbytek týmu tvořili velice šikovní a draví hráči. Naši hoši se fyzický deficit snažili dohnat svými individuálními dovednostmi a soupeře docela potrápili. Utkání nakonec skončilo vítězstvím soupeře asi o čtyři branky. Poslední utkání proti Hradci Králové jsme brali tak trochu jako srovnávací a byl jsem zvědav, jak velký a v čem bude největší rozdíl mezi námi a hradeckými. Výsledek utkání nakonec vyzněl jasně pro soupeře, ale herně to pro nás dopadlo mnohem lépe, než ukázalo konečné skóre. Možná to bude znít hodně troufale, když utkání skončilo 3:10, ale dovolím si tvrdit, že utkání bylo herně skoro vyrovnané a individuální dovednosti našich kluků byli téměř na stejné úrovni jako dovednosti soupeře. Kluci měli hodně šancí, předvedli mnoho krásných kliček, průniků a střel. Větší rozdíl ve skóre byl dán především tím, že soupeř měl výborného brankáře, zatímco našim brankářům se tak dobře nevedlo a dostávali jsme laciné branky po špatné rozehrávce od branky. Ano, mohli bychom klukům říct „tak míč vykopni“. Bylo by po problému a výsledek třeba 3:6. Ale proč…Kluci si při rozehrávce po zemi osvojují spoustu dovednosti, které by se nikdy při vykopávání míče z ruky nenaučili a v pozdějším věku z toho mohou jen a jen profitovat. Stejnýma očima se můžeme dívat také na to, jestli děti „nutit“ do přihrávky, případně ve kterých situacích. Zrovna včera se mě dostalo do ruky hodnocení turnaje „Pavla Nedvěda“ pro r. 2005 (tedy ještě o rok starších dětí, než jsme my) ve Skalné, kde rozebírali, jakým způsobem přistupovat k navádění dětí k přihrávce a co by mělo být ve hře dětí prioritní. Níže tedy přidávám výtažek z hodnocení turnaje a každý si na to může udělat názor sám. Já osobně naprosto souhlasím…
V Bělohradě hráli: Kraus, Mates, Viták, Čistecký, Matoušek, Ort, Zumr, Fanta, Pokorný.
„Je třeba pochopit, že tento dětský věk nestojí na výkonech týmů jako organismů, ale na výchově individuálně kvalitních hráčů, ze kterých se budou tvořit týmy někde v pubertě ve starších žácích, nebo ještě spíše v dorostech. Bavíme se o tom neustále na úrovni mládežnických reprezentací, ale i vzhledem k dospělým. Našim reprezentacím nechybí týmové a taktické pojetí, ale často jim chybí individuální herní kvalita v činnostech a hře jeden proti jednomu. Nepotřebujeme nyní "cepovat" hráče, který má míč, aby jej okamžitě odevzdal spoluhráči, to je týmovost, která se dostaví později. Dovednost a odvaha projít přes 1-2 protihráče a pak nahrávat, je nyní hrozně důležitá. Jediné, co budeme regulovat častěji je, aby již po první či druhé kličce nedělali ještě třetí, ale zkusili se podívat na spoluhráče a přihrát. U některých hráčů budeme ještě více sledovat, aby po kličce či zisku míče šli přes hráče rychleji a po kličce zrychlovali“.