Pohár České pošty v Hoříněvsi a Gambrinus liga v Železnici.

První květnový víkend patřil Krajskému poháru, který se hrál v Hoříněvsi a Okresní lize, která se odehrála v Železnici.

KP Hoříněves (report Matoušek):

V Hoříněvsi jsme odehráli 3 utkání po 30 minutách a hned na úvod naši kluci narazili na silný tým Javorky. Kromě prvních pěti minut, které kluci prospali a dostali zbytečné dvě branky, hráli výborně. Individuální dovednosti byly na naší straně a fyzicky silnějšímu soupeři jsme se postupně vyrovnali v dravosti. I když jsme nakonec asi o dvě branky prohráli, tak si myslím, že jsme v týmu měli o něco šikovnější děti než soupeř a většina hry se odehrávala před brankou soupeře. V druhém utkání proti Novému Bydžovu už kluci dominovali a svému soupeři nastříleli 13 branek. V posledním utkání s domácí Hoříněvsí jsme byli také fotbalovější a dravější a vstřelili jsme více branek než soupeř. Ve všech utkáních jsme vynikali kvalitní hrou 1v1, ve které jsme své soupeře převyšovali a tentokrát si kluci docela i dost přihrávali. Důležité je, že přihrávky nebyly na úkor hry 1v1, ale přihrávka přišla vždy až po individuálním průniku přes soupeře. Tak nějak si kombinaci kličky a přihrávky v kategorii U8 představujeme. Jsem docela zvědav, jak bude příští týden vypadat srovnání naší zlepšené hry s hrou velice silného Hradce Králové, který proti nám vždy dominoval... 

V Hoříněvsi hráli: Kraus, Viták, Matoušek, Ort, Pokorný, Čistecký, Sobotka, Fanta.         

Okresní liga v Železnici (report Čistecký):

Turnaje OFS v Železnici se zúčastnily týmy Jičína, Libáně, Hořic A/B a domácí Železnice A/B. Naši borci z Jičína 3x zvítězili, 2x prohráli, vstřelili 22 branek a 8 obdrželi. Kluci měli spoustu dalších šancí a při troše štěstí mohli nasázet o mnoho více branek. Hlavně v zápasech, které jsme prohráli, byla bohužel na vině střelecká smůla. Několikrát naši borci běželi sami na branku, ale trefili buď brankáře, nebo netrefili branku vůbec. Spoustu příležitostí řešili zbrkle, přitom si stačilo míč v klidu připravit a s chladnou hlavou zakončit. Kluci ale hráli docela dobře. U některých už byla vidět zkušenost ze satelitních turnajů, kdy se nebáli soupeři udělat dvě i více kliček za sebou a většina z nich se snažila i přihrávat. Musím pochválit náš tým oproti ostatním mužstvům, protože když byli v blízkosti soupeřovi branky, snažili se přímý kop rozehrát jako profíci a ne jako u ostatních, to bušit na bránu. O výkopech z ruky nemluvě. Díky silnému větru končily některé výkopy daleko za hráči. Někteří kluci ale stále postrádají větší bojovnost. Hlavně v souboji jeden proti jednomu a to i v případě, že se jednalo o fyzicky méně zdatné soupeře. Dále potom to, že pořadatel opět pro kluky připravil hřiště dle pravidel KFS HK, které se hraje na hřišti 45x22m, přitom podle pravidel FAČRu má být hřiště 30x19m. Na některých bylo vidět, že jim tato"letiště" dělají velký problém odehrát zápas o délce 15min, v maximalním nasazení. Závěrem bych se vrátil k tomu, a to všichni zúčastnění rodiče určitě potvrdí, že když hrálo hlavně mužstvo Hořic a Železnice, bylo kolem hřiště snad 50 lidí, kteří na své děti jako rodič, babička, dědeček a já nevím co jěště, pokřikovali, že sami kluci na hřišti nevěděli, co mají hrát a koho poslouchat. Bohužel jsem byl i svědkem toho, že někteří se po jejich kritice i rozbrečeli. Poprvé jsem si s Romanem Fantou vyzkoušel, jaké to je vést kluky na turnaji tohoto tipu a když jsem pak viděl, jak se děti nevěnují hře a diskutují s rodiči při zápase, ve stresu řeší situace, které na tréninku normálně zvládnou, ale tady se báli, aby něco nepokazili a nedostali sprchu v podobě negativní pochvali.

Už se nedivím, proč se všude zdůrazňuje ZÁSADA: „ Rodiče fandí, neradí!“.

Závěrem bych chtěl ještě jednou poděkovat zúčastněným borcům za převedený výkon.

Turnaje v Železnici se zúčastnili tito borci: Fordeš, Valtera, Sál, Filip, Novotný, Čermák, Kodym, Zumr a Mates.

Výsledky našeho týmu: Železnice "A" - 1:3, Hořice "B" - 5:1, Hořice "A" - 1:5, Železnice"B" - 9:0, Libáň - 5:1