Na galavečeru v Curychu jsme získali tři individuální ceny :-)

V neděli jsme se zúčastnili halových turnajů v Hořicích a Předměřicích n. L. (pořadatel FCHK)

V Předměřicích jsme se utkali s dvěma týmy FCHK 2006, s jedním týmem FCHK 2007 a s pražským Xaverovem. Kluci jednou zvítězili a třikrát prohráli. Možná byli někteří rodiče z výsledků na turnaji zklamaný, ale já určitě ne. Xaverov je jedním z nejlepších týmů r. 2006 v republice, o týmu FCHK platí to stejné a podobný průběh turnaje jsem očekával. Těžko asi můžeme od některých dětí, kterým nějaká dovednost nejde ani na tréninku nebo ji umí pomaleji, očekávat, že ji najednou z ničeho nic vypálí na turnaji proti Hradci. A když ne, budeme zklamaný. Tímto způsobem nelze hru dětí hodnotit. Buďme realisté, respektujme, co je každý jednotlivý hráč schopen odehrát a respektujme sílu soupeře. Já si myslím, že kluci hráli dobře. Bojovali, snažili se a proti kvalitním soupeřům odehráli turnaj na hranici svých možností. Pokud bych měl být konkrétní, tak třeba Tadeáš hrál výborně. Během halové sezóny se výrazně zlepšil a jsem rád, že tentokrát neměl vůbec žádný respekt ze soupeřů. To je velice důležité. Míša byl po novém roce dvakrát delší dobu nemocen, ale turnaj odehrál tak, jak jsem od něho očekával a navíc skvěle chytal. Výborně hrál také Kuba P. Vstřelil asi 5 branek a byl vyhlášen nejlepším hráčem turnaje. Další, kdo hrál podle mého názoru dobře, byl Ondra. Sice se neprosazoval tolik, jako na jiných turnajích, ale kvalita soupeřů byla tentokrát hodně vysoká a nikdo nemohl čekat, že těmto soupeřům bude dělat kličky stylem „pojď sem – kam jdeš“. Šíma? Na tréninku někdy něco ošulí, ale dnes makal, bojoval a jezdil po zadku. Kdybychom ho na turnaji poslali mezi hradecké sedmičky, stoprocentně by se mezi nimi neztratil. Na Kubu F. a Rosťu byla tentokrát hra o něco rychlejší, ale snažili se, pokoušeli se o kličku i přihrávku a chtěli hrát. Co jim můžeme vytýkat? Já myslím, že vůbec nic. Já byl s výkony všech kluků spokojen a jsem rád, že jsme po delší době měli možnost proti takto kvalitním soupeřům hrát. Hodně nám to ukázalo.  

Dalších šest dětí odehrálo turnaj v Hořicích, kterého se kromě nás zúčastnili Dohalice, Záhornice, Železnice a domácí Hořice. Kluci jednou zvítězili a třikrát prohráli. První dva zápasy to kluci měli velice těžké. Dohalice a Záhornice měli ve svém středu jednoho staršího obránce a brankáře. I když se kluci dostávali často na dostřel a zkoušeli to ze všech možných pozic, tak ne a ne brankáře v házenkářské brance prostřelit. Nakonec jsme oba zápasy o branku prohráli. Další utkání se Železnicí už bylo jiné. Soupeř měl stejně velké kluky jako my, ale za to hóóódně šikovné. Utkání bylo vyrovnané, ale soupeř přeci jen zaslouženě zvítězil a celý turnaj dokonce vyhrál. Poslední zápas s Hořicemi byl relativně nejsnazší. Soupeř měl nejmenší děti na turnaji a tak to měli naši kluci o něco lehčí a zvítězili.     

Na obou turnajích získali naši borci tři individuální ceny:

Vojtěch Sobotka – získal Zlatou kopačku pro nejlepšího střelce turnaje

Jakub Pokorný - získal cenu Evropské fotbalové unie pro nejlepšího hráče turnaje

Tomáš Fordoš - obdržel Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu světa :-)

Turnajů se zúčastnili: Kodym, Filip, Fanta, Pokorný, Viták, Mates, Čistecký, Sobotka, Fordoš, Sál, Matoušek, Valtera, Čermák